Abstrakt

The efficacy of rituximab in patients with splenectomized refractory chronic idiopathic thrombocythopenic purpura

Semir Pasa1, Abdullah Altintas1, Timucin Cil2, Ramazan Danis3 and Orhan Ayyildiz1
(1) Department of Hematology, Faculty of Medicine, Dicle University, Diyarbakir, 21280, Turkey
(2) Department of Oncology, Faculty of Medicine, Dicle University, Diyarbakir, 21280, Turkey
(3) Department of Nephrology, Faculty of Medicine, Dicle University, Diyarbakir, 21280, Turkey

J Thromb Thrombolysis (2009) 27:329-333

Keywords Refractory chronic idiopathic thrombocytopenic purpura - Splenectomy - Anti-CD20 monoclonal antibody - Rituximab

pozri abstrakt

Romiplostim: A novel thrombopoiesis-stimulating agent
Sarah Perreault and Julianna Burzynski

American Journal of Health-System Pharmacy, Vol. 66, Issue 9, 817-824

SARAH PERREAULT, PHARMD., is Clinical Oncology Pharmacist; and. JULIANNA BURZYNSKI, PHARM.D., is Clinical Pharmacy Specialist, Department of Pharmacy, Mayo Clinic, Rochester, MN.

Address correspondence to Dr. Perreault at the Department of Pharmacy, Mayo Clinic, 200 First Street, Rochester, MN 55901 (perreault.sarah@mayo.edu).

Index terms: Costs; Dosage; Drug administration; Mechanism of action; Pharmacokinetics; Purpura; Quality of life; Romiplostim; Thrombopoietic agents; Toxicity

pozri abstrakt

Rituximab in the treatment of idiopathic thrombocytopenic purpura (ITP)

Kholood Alasfoor1, Mona Alrasheed1, Faisal Alsayegh2 and Shaker A. Mousa3, 4
Contact Information
(1) Department of Medicine, Mubarak Alkabeer Hospital-Ministry of Health-Kuwait, Jabriya, Kuwait
(2) Department of Medicine, Faculty of Medicine, Kuwait University, Kuwait City, Kuwait
(3) The Pharmaceutical Research Institute, Albany College of Pharmacy, Albany, NY, USA
(4) Pharmaceutical Research Institute, 106 New Scotland Avenue, Albany, NY 12208, USA

Annals of Hematology (2009) 88:239-243

A Prospective Randomized Study Comparing Rituximab and Dexamethasone Vs Dexamethasone Alone in ITP: Results of Final Analysis and Long Term Follow upClinically Relevant Abstract

50th ASH Annual Meeting and Exposition
San Francisco
Sunday, December 7, 2008: 2:00 PM
Halls B and C (Moscone Center)

Francesco Zaja1*, Michele Baccarani2, Patrizio Mazza3*, Nicola Vianelli4*, Monica Bocchia5*, Luigi Gugliotta, MD6, Marzia Defina7*, Alessia Tieghi6*, Sergio Amadori8, Selenia Campagna8*, Felicetto Ferrara9, Maria Carla De Simone10*, Alfonso Zaccaria11*, Anna Lia Molinari11*, Emanuele Angelucci12, Emilio Usala12*, Silvia Cantoni13*, Antonella Fornaro14*, Giuseppe Visani15*, Rita Rizzi16*, Valerio De Stefano17*, Francesco Casulli3*, Marta Lisa Battista1*, Miriam Isola18*, Franca Soldano18*, Mario Regazzi19*, Enrica Gamba20* and Renato Fanin1*

1Clinica Ematologica DIRM AOUD, Udine, Italy
2Department of Hematology/Oncology "L. and A. Seragnoli", University of Bologna, Italy
3Ematologia-Taranto, Italy
4Istituto L.A. Seràgnoli-Bologna, Italy
5Clinica Ematologica-Siena, Siena, Italy
6Ematologia-Reggio Emilia, Italy
7Clinica Ematologica-Siena, Italy
8Ematologia Tor Vergata-Roma, Italy
9Department of Hematology, Ospedale Cardarelli, Naples, Italy
10Ematologia Cardarelli-Napoli, Italy
11Ematologia-Ravenna, Italy
12Ematologia-Cagliari, Italy
13Ematologia Niguarda-Milano, Italy
14Ematologia-Pescara, Italy
15Ematologia-Pesaro, Italy
16Clinica Ematologica-Bari, Italy
17Ematologia Cattolica-Roma, Italy
18Istituto Statistica DIRM-Udine, Italy
19Istituto di Farmacologia-Pavia, Italy
20Roche-Monza, Italy

pozri abstrakt prednášky

Určenie genotypov I/D polymorfizmu na géne pre angiotenzín-konvertujúci enzým (ACE) u pacientov po predňasnej cievnej mozgovej príhode

?kopková Z. 1, 2 , Novotný D. 1 , ?ev?ík J. 3 , Vaverková H. 2 , Vlachová I. 4
1 Oddělení klinické biochemie, Fakultní nemocnice, Olomouc
2 III. interní klinika, Fakultní nemocnice, Olomouc
3 Centrum analytické chemie molekulárních struktur, Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc
4 Neurologická klinika, Fakultní nemocnice, Olomouc

Klin. Biochem. Metab., 7 (28), 1999, No. 4, p. 243-245

Bortezomib zvyšuje kvalitu života pacientů s mnohočetným myelomem

farmakoekonomika, červenec 2006, ročník 1, číslo 2

Kvalita života byla cílem substudie fáze II SUMMIT, do které bylo zažiazeno 202 pacientů v pokročilé fázi onemocnění. Kvalita života byla hodnocena přied vstupem do studie, dále potom vždy první den cykl? 3, 5 a 7 a po ukonãení studie. Použity byly ?kály QLQ-C30 a FACIT. V obou těchto ukazatelích se projevilo, že klinicky pozitivní odpov?? na léčbu bortezomibem se odrazila také ve zlepšené kvality života pacientů, což nebylo vždy přii použití vysoce cytotoxických režimÛ pravidlem.

Zdroj: Dubois D, Dhawan R, van de Velde H, et al. Descriptive and prognostic value of patient-reported outcomes: the bortezomib experience in relapsed and refractory multiple myeloma.
J Clin Oncol 2006;24(6): 976-982.

Biologická charakteristika a potenciál kmeňových buniek

Marcela Uli?ná, Ján Vojtaž?ák
Univerzita Komenského v Bratislave, Lekárska fakulta, Ústav lekárskej biológie a genetiky, Bratislava, Slovenská Republika

Abstrakt
Kmeňové bunky, vzhľadom na svoje biologické vlastnosti, predstavujú unikátny ,,nástroj" pre regeneražnú medicínu. V predkladanom článku prehľadne opisujeme charakteristiky a potenciál mezenchýmových kmeňových buniek.

BliŽŠie informácie u autora: marcela.ulicna@fmed.uniba.sk

Monoklonální protilátky v onkologii

Marek Svoboda
Brno, 11. kongres nemocni?ních lékárníkŕ, vyd. brno, s. 1-1, 2007

Abstrakt
Zkrácený abstrakt! Nádorová onemocnění zaujímají v ČR přední místa jak v incidenci, tak i v úmrtnosti. V jejich d?sledku zem?elo v roce 2005 29 % muž? a 23 % žen. Nicmén? srovnávání přír?stku incidence a mortality ukazuje, u vybraných skupiny diagnóz, na zjevný pokrok, jeho? příčinou je nesporn? ?asný záchyt nádorových onemocnění a komplexní přístup k jejich léčbě, který zahrnuje využití moderních protinádorových léků cílen? zasahujících struktury nádorové buňky.
Jednou z možností cílené protinádorové léčby je využití monoklonálních protilátek. P?edností tohoto postupu je cytoredukŕní účinek navozený ?adou synergn? p?sobících mechanism?. Přímý protinádorový účinek závisí na cílové struktu?e nádorové buňky, v??i které je monoklonální protilátka zaměřena. Nep?ímý protinádorový účinek je u nekonjugovaných protilátek zprost?edkován imunitními mechanismy, a to antiidiotypovou imunitní odpov?dí, cytotoxicitou závislou na komplementu a cytotoxicitou závislou na protilátce. U konjugovaných monoklonálních protilátek závisí nep?ímý cytotoxický účinek na charakteru navázané látky (nejčastěji radionuklid, cytostatikum) a významn? potencuje protinádorový účinek vyvolaný monoklonálními protilátkami.
V současnosti je možné k léčbě hematoonkologických onemocnění a solidních tumor? využít již několik monoklonálních protilátek. V prvním případů se jedná o humanizované monoklonální protilátky: rituximab (Mabthera) a alemtuzumab (Campath). Z dalších monoklonálních protilátek je nezbytné uvést gemtuzumab ozogamicin (Mylotarg), 90Y-ibritumomab (Zevalin) a I131- tositumomab (Bexxar).
V klinických studiích jsou v léčbě hematologických malignit testovány protilátky: epratuzumab (anti-CD22), lumiliximab (anti-CD23), galiximab (anti-CD80), bevacizumab (anti-VEGF) a rituximab konjugovaný s radionuklidem.
V léčbě solidních tumor? je možné v klinické praxi poučít monoklonální protilátky: trastuzumab (Herceptin), bevacizumab (Avastin) a cetuximab (Erbitux). Trastuzumab je rekombinantní humanizovaná monoklonální protilátka proti extracelulární domén? (ECD) HER-2 receptoru. V současnosti je indikován v adjuvantní a paliativní léčbě karcinomu prsu s prokázanou expresí HER-2 receptoru. V klinických studiích vyšších fází jsou u solidních tumor? exprimujících p?íslušné receptory testovány další monoklonální protilátky: panitumumab (anti-EGFR), matuzumab (anti-EGFR) a pertuzumabem (anti-HER-2). Panitumumab je lidská monoklonální protilátka proti EGFR receptoru, která je v současnosti povolena v USA v léčbě karcinomu tlustého střeva a kone?níku. Matuzumab je humanizovaná monoklonální protilátka proti EGFR receptoru. Pertuzumab je humanizovaná monoklonální protilátka cílená proti několika epitop?m HER-2 receptoru, ?ím? zabražuje heterodimerizaci HER-2 receptoru s jeho vazebnými partnery.
Závěr: použití monoklonálních protilátek se v současnosti stalo neodmyslitelnou součástí protinádorové léčby, přinášející pro pacienty jednoznašný benefit jak v efektivit? léčby, tak i v podob? jejich nízké toxicity. Práce byla podpo?ena grantem IGA MZ ČR číslo NR/8335-3.

EGFR a onkológiaž

Peter Michalka
Interné oddelenie, Národný onkologický ústav,Bratislava, Slovenská republika,

Abstrakt
Nové terapeutické možnosti, ako napríklad ovplyvnenie EGFR receptora, naznašujú možnú cestu v liečbe malígnych chorôb. EGFR (erbB1, receptor pre epidermový rastový faktor) je jeden zo ?tyroch membránových proteínov známych ako HER1-4, ktorý hrá kŕú?ovú úlohu v homeostáze normálnych tkanív a fetálneho vývaja organizmov. Zmeny v tejto rodine receptorov vyús?ujú ku vzniku nádorových chorôb. U karcinómu pľúc ide o bodovú mutáciu a u karcinómu prsníka dochádza k amplifikácii. EGFR je aktivovaný rastovými faktormi (EGF, TGF-α) - ligandmi, ktoré sa viažu na extracelulárnu doménu receptora. Pri aktivácii dochádza k autofosforylácii intracelulárnej tyrozínkinázovej domény. Tím je zahájená signálna kaskáda, ktorou je prenesený signál až do jadra. V jadre sa prenesená informácia prejaví aktiváciou transkripcie cieľových génov. Liečba založená na inhibícii EGFR dokáže podľa doteraj?ích výskumov inhibovaž prenos proliferažných signálov. Medzi ovplyvnenia EGFR patrí použitie monoklonových protilátok vo?ných alebo s naviazanými toxínmi, či rádionuklidom, použitie tyrozínkinázových inhibítorov, antisense oligonukleotidov alebo protinádorové vakcíny. V úvahe je aj génová terapia. V súčasťnosti sú k dipozícii najmenej 4 anti-EGFR monoklonové protilátky.

BliŽŠie informácie u autora: dotore007@gmail.com

Dostupné lieky
Erbitux (cetuximab)
Vectibix (panitumumab)
Tarceva (erlotinib)
Iressa (gefitinib)

Perspektívy využitia kmeňových buniek z pupočníkovej krvi

Miroslav Kube?1, Zohdy Hamid1, Ján Vojtaž?ák2
1Slovenský register placentárnych krvotvorných buniek, o.z., Bratislava;
2Univerzita Komenského v Bratislave, Lekárska fakulta, Ústav lekárskej biológie a genetiky, Bratislava, Slovenská Republika,

Abstrakt
Pupočníková krv (PK) sa stala akceptovaným zdrojom príbuzen-ských, nepríbuzenských a autológnych kmeňových buniek na obnovu kostnej drene. Nové technológie expanzie a transplantácie 2 ?iasto?ne HLA zhodných jednotiek PK odstražujú bariéru nedostatku buniek, ktorá limitovala použitie PK u dospelých pacientov. Mezenchýmové kmeňové bunky (MKB), čo sú adherentné stromálne bunky nehematopoietického pôvodu boli nedávno získané aj z PK. Podobne ako MKB z kostnej drene, majú aj tieto schopnosť diferencovaž sa do buniek rôznych tkanív ako sú kos?, ??acha, chrupavka, sval a tukové tkanivo a produkovaž rastové faktory a cytokíny, ktoré podporujú expanziu a diferenciáciu hematopoietických buniek. Majú tiež antiproliferatívny, imunomodulažný a protizápalový účinok. V budúcnosti môžu mať MKB z PK na liečbu rejekcie alogénneho štepu, choroby štepu proti príjemcovi, ?ažkých autoimunitných ochorení a iných porúch, pri ktorých je potrebná tkanivová reparácia. Najnovšie, v PK boli dokázané embryonálnym bunkám podobné kmeňové bunky, ktoré sú schopné diferenciácie do bunkových typov všetkých troch zárodo?ných listov (endo-, ekto- a mezoderm). Tieto predstavujú vývoja schopnú alternatívu k ?udským embryonálnym bunkám na výskumné účely bez znepokojujúcich etických otázok a majú potenciál posunú? vpred vývoj klinických aplikácií založených na bunkovej terapii.

BliŽŠie informácie u autora: kubes@eurocord.sk