Hematoonkológ

CIELENÁ CIELENÁ LIEČBA V ONKOLÓGII

Jozef Mardiak
Národný onkologický ústav, Bratislava

Klin Farmakol Farm 2008; 22(2): 64-67

EGFR a onkológiaž

Peter Michalka
Interné oddelenie, Národný onkologický ústav,Bratislava, Slovenská republika,

Abstrakt
Nové terapeutické možnosti, ako napríklad ovplyvnenie EGFR receptora, naznašujú možnú cestu v liečbe malígnych chorôb. EGFR (erbB1, receptor pre epidermový rastový faktor) je jeden zo ?tyroch membránových proteínov známych ako HER1-4, ktorý hrá kŕú?ovú úlohu v homeostáze normálnych tkanív a fetálneho vývaja organizmov. Zmeny v tejto rodine receptorov vyús?ujú ku vzniku nádorových chorôb. U karcinómu pľúc ide o bodovú mutáciu a u karcinómu prsníka dochádza k amplifikácii. EGFR je aktivovaný rastovými faktormi (EGF, TGF-α) - ligandmi, ktoré sa viažu na extracelulárnu doménu receptora. Pri aktivácii dochádza k autofosforylácii intracelulárnej tyrozínkinázovej domény. Tím je zahájená signálna kaskáda, ktorou je prenesený signál až do jadra. V jadre sa prenesená informácia prejaví aktiváciou transkripcie cieľových génov. Liečba založená na inhibícii EGFR dokáže podľa doteraj?ích výskumov inhibovaž prenos proliferažných signálov. Medzi ovplyvnenia EGFR patrí použitie monoklonových protilátok vo?ných alebo s naviazanými toxínmi, či rádionuklidom, použitie tyrozínkinázových inhibítorov, antisense oligonukleotidov alebo protinádorové vakcíny. V úvahe je aj génová terapia. V súčasťnosti sú k dipozícii najmenej 4 anti-EGFR monoklonové protilátky.

BliŽŠie informácie u autora: dotore007@gmail.com

Dostupné lieky
Erbitux (cetuximab)
Vectibix (panitumumab)
Tarceva (erlotinib)
Iressa (gefitinib)

RASTOVÉ FAKTORY V ONKOLÓGII

Elena Tóthová
Klinika hematológie a onkohematológie, LF UPJŠ a FN L. Pasteura, Košice

Onkológia (Bratisl.), 2007, ro?. 2 (5): 283-286
Onkológia (Bratisl.), 2007, ro?. 2 (6): 369-372

KOMUNIKÁCIA S HEMATO-ONKOLOGICKÝM PACIENTOM

Labudíková M., Kr?íková K., Schejbalová M.
HOK FN Olomouc, LF UP Olomouc

Komunikácia (ďalej len K) s hemato - onkologickým pacientom je jednou z najdôležitej?ích dovedností každého zdravotníka. Je rozdielna a zároveň špecifická pre každé vývojové štádium reakcií klienta na chorobu. Predovšetkým je však kŕú?om k vytvoreniu vzájomnej dôvery potrebnej k úspe?nej spolupráci zdravotníka a klienta.
V praxi hematologickej sestry je verbálna i neverbálna komunikácia nevyhnutná. Preto sme si preverili komunikažné schopnosti sestier malým výskumom.

stiahnuť článok

Minister Raži otvoril v Košiciach nové priestory hematológie a onkohematológie

Nové ambulancie Kliniky hematológie a onkohematológie košickej Fakultnej nemocnice Louisa Pasteura odovzdali dnes do užívania minister zdravotníctva SR Richard Raži a riaditeľ nemocnice Jaroslav ?ajty.

pozrieť článok

Obecná ustanovení
Tento doporučený postup:
1) je součástí metodického pokynu ,,Febrilní neutropenie v MOÚ"
2) byl vypracován specificky pro pot?ebu MOÚ, a to s ohledem na spektrum zde léčených pacientů a na výsledky vnitroústavních analýz zaměřených na sledování kvality péče o pacienty s febrilní neutropenií
3) je aktualizován 1x ročně

pozri odporúčanie

Co je dobré vědět o vý?iv? onkologicky nemocných

MUDr. Zdeněk Wilhelm
Praktické lékárenství 1 / 2005

Vý?iva onkologicky nemocného se ?ídí obecným principem dostateľného p?ívodu protein?, sacharid? i lipid? v závislosti na individuální sná?enlivosti.

Zhoubné novotvary zaujímají mezi ostatními nemocemi mimo?ádné postavení nejenom pro jejich stále rostoucí incidenci, ale i pro náročnou zdravotnickou péči. V první polovin? devadesátých let vzrostla v české republice statisticky významn? incidence nádor? ledvin, kolorekta, melanomu, ?lu?níku a ?lu?ových cest, ?títné ?lázy a mo?ového m?chý?e; pouze u muž? navíc incidence prostaty, jater, varlete a mnohočetného myelomu, jen u žen také hrtanu, pr?du?nice a plic, prsu, vaje?níku a hodgkinských lymfomů. U obou pohlaví signifikantn? poklesla incidence nádor? ?aludku.

NOVÉ POHLEDY NA LÉČBU HEMATOLOGICKÝCH MALIGNIT

Nádorová onemocnění krvetvorby (hematologické malignity) se od zhoubných solidních nádor? li?í v několika sm?rech. Je to ppředevším systémová povaha onemocnění, relativn? časté postižení mladších v?kových kategorií a lep?í odpov?d' na protinádorovou léčbu. Již koncem 20. století byly zaznamenány velmi příznivé léčebné výsledky, kterých bylo dosaženo racionáln?j?ím použitím protinádorové chemoterapie a její kombinací s dalšími metodami protinádorové léčby (tzv. multimodální léčba). Svým podílem přisp?lo i zavedení transplantací kostní dřeně (hematopoetických kmenových buniek), a to jak autologních, tak alogenních. Komplexní podp?rná léčba umožnila účinn?ji využít protinádorovou chemoterapii i ?ir?í aplikace transplantací, nebo? ob? tyto léčebné modality jsou pravidelně provázeny závažnými nežádoucími účinky, kterým může komplexní podp?rná léčba ?elit. Na p?elomu století se zažaly objevovat nové léky, které přinesly další zlepšení prognózy u nemocných s hematologickými malignitami⁷/. Krom? toho i klasické způsoby léčby doznaly určité modifikace, které zvý?ily jejich efektivitu.