Lymfomy z B-buniek marginální zóny
Lymfomy z B-buniek marginální zóny
MUDr. Juraj ?uraž 1, 2, MUDr. Michal Kaž?ák1, 2, prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.1, 2
1Klinika hematoonkologie, Fakultní nemocnice Ostrava
2Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava
Onkológia (Bratisl.), 2017; ro?. 12(5): 344-349 Lymfomy marginální zóny (MZL) jsou skupinou indolentních lymfomů vycházejících z postgerminálních buniek marginální zóny zárode?ných folikul?, v jejichž patogeneze hraje významnou roli chronická antigenní stimulace. Na molekulární úrovni je pro tyto lymfomy charakteristická aktivace dráhy NF kappa-B. V léčbě extranodálních lymfomů z marginální zóny slizni?ní tkán? ?aludku s lokalizovaným posti?ením je indikována antibiotická (ATB) eradikace infekce Helicobacter pylori. U limitovaných stádií nongastrických MALT lymfomů podobn? jako u limitovaných stádií nodálního lymfomu marginální zóny lze využít involved field radioterapii. U pokro?ilých stádií není v současnosti definovaný optimální léčebný režim, nemocné je s přihlédnutím k rozsahu, celkovému klinickému stavu a komorbiditám možné léčit monoterapii rituximabem nebo imunochemoterapii. U splenického lymfomu z B-buniek marginální zóny je preferovanou léčbou první linie monoterapie rituximabem. Jako perspektivní se jeví imunomodulažní léčba lenalidomidem v kombinaci s rituximabem a léky ovliv?ující dráhu B-buň?ného receptoru (inhibitory fosfatidyl-inositol-3 kinázy a Brutonovy tyrozinkinázy). U nongastrických MALT lymfomů je předm?tem výzkumu i ATB léčba cílená na další možná etiologická agens a léčba vysokodávkovaným klaritromycinem.
Klíčová slova: lymfom marginální zóny, léčba, rituximab, imunochemoterapie
MUDr. Juraj ?uraž 1, 2, MUDr. Michal Kaž?ák1, 2, prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.1, 2
1Klinika hematoonkologie, Fakultní nemocnice Ostrava
2Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava
Onkológia (Bratisl.), 2017; ro?. 12(5): 344-349 Lymfomy marginální zóny (MZL) jsou skupinou indolentních lymfomů vycházejících z postgerminálních buniek marginální zóny zárode?ných folikul?, v jejichž patogeneze hraje významnou roli chronická antigenní stimulace. Na molekulární úrovni je pro tyto lymfomy charakteristická aktivace dráhy NF kappa-B. V léčbě extranodálních lymfomů z marginální zóny slizni?ní tkán? ?aludku s lokalizovaným posti?ením je indikována antibiotická (ATB) eradikace infekce Helicobacter pylori. U limitovaných stádií nongastrických MALT lymfomů podobn? jako u limitovaných stádií nodálního lymfomu marginální zóny lze využít involved field radioterapii. U pokro?ilých stádií není v současnosti definovaný optimální léčebný režim, nemocné je s přihlédnutím k rozsahu, celkovému klinickému stavu a komorbiditám možné léčit monoterapii rituximabem nebo imunochemoterapii. U splenického lymfomu z B-buniek marginální zóny je preferovanou léčbou první linie monoterapie rituximabem. Jako perspektivní se jeví imunomodulažní léčba lenalidomidem v kombinaci s rituximabem a léky ovliv?ující dráhu B-buň?ného receptoru (inhibitory fosfatidyl-inositol-3 kinázy a Brutonovy tyrozinkinázy). U nongastrických MALT lymfomů je předm?tem výzkumu i ATB léčba cílená na další možná etiologická agens a léčba vysokodávkovaným klaritromycinem.
Klíčová slova: lymfom marginální zóny, léčba, rituximab, imunochemoterapie