CHRONICKÁ REKURENTNÍ FAMILIÁRNÍ TROMBOTICKÁ TROMBOPENICKÁ PURPURA
CHRONICKÁ REKURENTNÍ FAMILIÁRNÍ TROMBOTICKÁ TROMBOPENICKÁ PURPURA
K. Indrák1 , B. Wiedermann1, R. Ko?ousek2
1Hemato-onkologická klinika FN a LF UP, Olomouc
2Ústav patologie LF UP, Olomouc
abstrakt prednášky
První zpráva o familiárním výskytu TTP pochází z roku 1969 od Paze a spol., následovala pozorování Wallace a spol. (1975), Fuchse a spol. (1976) a v roce 1977 jsme jako ?tvrtí na svět? referovali na V. kongresu Evropsko-Africké sekce ISH o familiární rekurentní TTP my. Další, v té době ?estou rodinu, jsme popsali v roce 1983. Vzhledem k vzácnosti familiární TTT s asi 50 dosud publikovanými případy a tomu, že naše v?domosti o této jednotce pokro?ily od klinického pozorování, přes odhalení účinné léčby až k poznání její patogeneze, dovolíme si ob? rodiny z tohoto pohledu prezentovat na tomto sympóziu. V první rodin? byli TTP posti?eni 3 sourozenci. Propozita byla na našem pracovišti poprvé vyšet?ena ve 20 letech, roku 1976, s obrazem t??ké nesférocytární hemolytické anémie. Po stanovení diagnózy TTP jsme provedli podrobné vyšetření rodu a zjistili jsme, že otec a matka jsou bratranci. Matka propozity měla dva potraty a jinak byla zcela bez potí?í, otec byl zdráv. Propozita a její dva brat?i prod?lali t??ký poporodní ikterus, jinak byli zdraví. Onemocnění se u nich poprvé projevilo mezi 7 - 20 měsícem, vesm?s z plného zdraví a u všech bylo možno zachytit celou klasickou pentádu klinických projev? TTP. Kortikoidy ani splenectomie průběh choroby nijak neovlivnily. Nev?domé podání malých dávek plné krve a mražené plazmy vedlo, jak se ukázalo při retrospektivním hodnocení, k mírnému zvýšení počtu trombocytů u propozity. (Léčebný vliv plasmy u TTP poprvé pozoroval a popsal roku 1978 Upshaw.) Oba sourozenci propozity zem?eli v p?ti (+1961) resp. ve 21 (+1973) letech s nepoznanou TTP - na selhání ledvin, srdce a plic. Diagnóza TTP, patrná při znalosti jednotky a prostudování p?íslušné zdravotní dokumentace, u nich byla zp?tn? verifikována z nekropsií. Propozita zem?ela dva roky po diagnóze, v ?estém měsíci gravidity. Již od 2. měsíce gravidity byla hospitalizována pro t??kou a přes léčbu progredující recidivu TTP. Ani vyvolání předňasného porodu nevedlo k ústupu TTP a pacientka krátce poté zem?ela v t??kém kómatu.
Ve druhé rodin? se potí?e u sestry a bratra poprvé projevily v 7. resp. 30. měsíci života. Ob? děti m?ly také silný poporodní ikterus. Rodi?e byli zdraví, nebyli příbuzní a rodinná anamnéza byla negativní. Předchozí podávání kortikoid? ani antiagregažní léčba neovlivnily průběh choroby. Celou pentádu klinických příznakŕ se podažilo identifikovat jen u sestry. Diagnóza TTP byla u bratra stanovena při akutní atace TTP v roce 1983. V té době, na ?t?stí pro nemocného, již byl znám léčebný efekt mražené plazmy. Vým?nnou plazmaferézou byla dosažena kompletní remise a další ataky TTP byly zvládány infuzemi mražené plasmy.
Dnes již víme, že onemocnění je způsobeno mutací v oblasti genu ADAMTS13 (A Disintegrin And Matalloproteinase with ThromboSpodin type-I ), která způsobuje t??ký deficit vWF ?t?pící proteázy. Přesné mutace v oblasti ADAMTS13 genu našich nemocných zatím nebyly stanoveny. Na rozdíl od protilátkami způsobené TTP bychom u familiární rekurentní formy nemuseli provádět vým?nné plasmaferézy, ale mohli bychom vystažit s infuzemi ?erstv? zmražené plazmy nebo kryosupernatantu, které někteří autoři doporučují u t??kých forem aplikovat v pravidelných 3-4 týdenních intervalech. Pacienti by měli být o?kováni proti hepatitid? B.
K. Indrák1 , B. Wiedermann1, R. Ko?ousek2
1Hemato-onkologická klinika FN a LF UP, Olomouc
2Ústav patologie LF UP, Olomouc
abstrakt prednášky
První zpráva o familiárním výskytu TTP pochází z roku 1969 od Paze a spol., následovala pozorování Wallace a spol. (1975), Fuchse a spol. (1976) a v roce 1977 jsme jako ?tvrtí na svět? referovali na V. kongresu Evropsko-Africké sekce ISH o familiární rekurentní TTP my. Další, v té době ?estou rodinu, jsme popsali v roce 1983. Vzhledem k vzácnosti familiární TTT s asi 50 dosud publikovanými případy a tomu, že naše v?domosti o této jednotce pokro?ily od klinického pozorování, přes odhalení účinné léčby až k poznání její patogeneze, dovolíme si ob? rodiny z tohoto pohledu prezentovat na tomto sympóziu. V první rodin? byli TTP posti?eni 3 sourozenci. Propozita byla na našem pracovišti poprvé vyšet?ena ve 20 letech, roku 1976, s obrazem t??ké nesférocytární hemolytické anémie. Po stanovení diagnózy TTP jsme provedli podrobné vyšetření rodu a zjistili jsme, že otec a matka jsou bratranci. Matka propozity měla dva potraty a jinak byla zcela bez potí?í, otec byl zdráv. Propozita a její dva brat?i prod?lali t??ký poporodní ikterus, jinak byli zdraví. Onemocnění se u nich poprvé projevilo mezi 7 - 20 měsícem, vesm?s z plného zdraví a u všech bylo možno zachytit celou klasickou pentádu klinických projev? TTP. Kortikoidy ani splenectomie průběh choroby nijak neovlivnily. Nev?domé podání malých dávek plné krve a mražené plazmy vedlo, jak se ukázalo při retrospektivním hodnocení, k mírnému zvýšení počtu trombocytů u propozity. (Léčebný vliv plasmy u TTP poprvé pozoroval a popsal roku 1978 Upshaw.) Oba sourozenci propozity zem?eli v p?ti (+1961) resp. ve 21 (+1973) letech s nepoznanou TTP - na selhání ledvin, srdce a plic. Diagnóza TTP, patrná při znalosti jednotky a prostudování p?íslušné zdravotní dokumentace, u nich byla zp?tn? verifikována z nekropsií. Propozita zem?ela dva roky po diagnóze, v ?estém měsíci gravidity. Již od 2. měsíce gravidity byla hospitalizována pro t??kou a přes léčbu progredující recidivu TTP. Ani vyvolání předňasného porodu nevedlo k ústupu TTP a pacientka krátce poté zem?ela v t??kém kómatu.
Ve druhé rodin? se potí?e u sestry a bratra poprvé projevily v 7. resp. 30. měsíci života. Ob? děti m?ly také silný poporodní ikterus. Rodi?e byli zdraví, nebyli příbuzní a rodinná anamnéza byla negativní. Předchozí podávání kortikoid? ani antiagregažní léčba neovlivnily průběh choroby. Celou pentádu klinických příznakŕ se podažilo identifikovat jen u sestry. Diagnóza TTP byla u bratra stanovena při akutní atace TTP v roce 1983. V té době, na ?t?stí pro nemocného, již byl znám léčebný efekt mražené plazmy. Vým?nnou plazmaferézou byla dosažena kompletní remise a další ataky TTP byly zvládány infuzemi mražené plasmy.
Dnes již víme, že onemocnění je způsobeno mutací v oblasti genu ADAMTS13 (A Disintegrin And Matalloproteinase with ThromboSpodin type-I ), která způsobuje t??ký deficit vWF ?t?pící proteázy. Přesné mutace v oblasti ADAMTS13 genu našich nemocných zatím nebyly stanoveny. Na rozdíl od protilátkami způsobené TTP bychom u familiární rekurentní formy nemuseli provádět vým?nné plasmaferézy, ale mohli bychom vystažit s infuzemi ?erstv? zmražené plazmy nebo kryosupernatantu, které někteří autoři doporučují u t??kých forem aplikovat v pravidelných 3-4 týdenních intervalech. Pacienti by měli být o?kováni proti hepatitid? B.