NEPŘÍBUZENSKÉ TRANSPLANTACE KOSTNÍ DŘENĚ A PUPEČNÍKOVÉ KRVE

Fakta

NEPŘÍBUZENSKÉ TRANSPLANTACE KOSTNÍ DŘENĚ A PUPEČNÍKOVÉ KRVE

Bone Marrow Donors Worldwide (BMDW) - "Dárci dřeně světa" - je mezinárodní databáze, v ní? lékaři mohou hledat pro své pacienty dobrovolné dárce nebo p?íslušnou pupečníkovou krev kdekoliv na svět?. Registry celého světa slaví dne 16.listopadu 2005 získání desetimiliontého dárce světa.

Historie transplantací dřeně

ÚspĚŠné transplantace kmenových buniek u člověka umožnily až ?etné zásadní objevy v oblasti lidského imunitního systému, které se datují od konce 50.let. Tehdy v?dci poprvé objevili a popsali lidské histokompatibilní znaky. Jsou to bílkoviny, vyskytující se na povrchu vět?iny t?lesných buniek, a nazývají se HLA znaky (antigeny) podle anglického názvu Human Leukocyte Antigens. HLA znaky můžeme přirovnat ke krevním skupinám, jejichž stanovení je nutné k bezpe?nému provádění krevních transf?zí. HLA znaky jsou jen daleko a daleko slo?it?j?í.

Imunitní system lidského těla poučívá HLA antigeny k tomu, aby rozpoznal, které buňky p?íslu?í k jeho vlastnímu tělu a které ne. Pomocí HLA antigen? imunitní system určí a následn? také ni?í cizí buňky jako jsou bakterie, viry, nádorové buňky, ale i cizí buňky, které se do těla vnesou transplantací. Touto cestou imunitní system brání vlastní organismus proti ?kodlivým vliv?m, které mohou tělo po?kozovat.

Při úspěšné transplantaci krvetvorných buniek musí imunitní system příjemce přijmout darované buňky za svoje. Toho jde dosáhnout jen tehdy, pokud víme s jistotou, že HLA antigeny darovaných buniek jsou identické nebo alespoň co nejpodobn?j?í buň?ným HLA antigen?m příjemce transplantátu.

Kompletní HLA shodu mezi dárcem a příjemcem lze dosáhnout při transplantaci mezi jednovaje?nými dvoj?aty. Transplantace mezi dvoj?aty byl take první, které se u lidí úspěšné zdažily. Teprve na konci 60.let získali lékaři dostatek poznatkŕ o HLA kompatibilit? a mohli zažít provádět transplantace úsp??n? i mezi jinými sourozenci, než jsou jednovaje?ná dvoj?ata.

V 70. letech lékaři provedli už první transplantace dřeně od nepříbuzných dárců, vybraných na základů nálezu shody v HLA znacích mezi dárcem a příjemcem dřeně. V té době se zjistilo, že k hlavním znakŕm, které určujjící úsp??nost transplantace, patří nejmén? 3 typy antigen?, které byly označovany jako HLA-A, HLA-B a HLA-DR. Každý jednotlivec zd?dí od každého z rodi?? po jednom z těchto antigen?. ?est těchto hlavních znakŕ dárce se proto musí nutn? shodovat se ?esti stejnými znaky u příjemce dřeně.

Pionýrskou práci na poli transplantací odvedl prof. E.Donall Thomas z amerického Seattlu. V první polovin? 70.let provedl už vice než 100 transplantací u nemocných s leukémiemi a aplastickou anémií pomocí dárců - HLA-A, HLA-B a HLA-DR identických sourozenc?. Za dlouholeté nezm?rné úsilí a úsp?chy na poli experimentálních i klinických transplantací obdr?el E.D.Thomas v roce 1990 Nobelovu cenou za medicínu.

Protože více než dv? t?etiny nemocných nenajdou v rodin? vhodného příbuzného dárce, lékaři zabývající se transplantacemi si postupn? uv?domili, jak dôležité by bylo pokusit se hledat vhodné dárce dřeně mezi dobrovolníky na celém svět?.

VYTVÁ?ENÍ REGISTR?

My?lenka na vytvoření mezinárodního registru se datuje k roku 1970, kdy prof. Jon J. van Rood na sjezdu N?mecké transfuziologické společnosti v Mnichov? navrhl zalo?it seznam HLA-typizovaných dobrovolných dárců krve, který by mohl být využít k výb?ru HLA-shodných dárců krevních destiček i kostní dřeně k transplantacím.

Prvním aktivním a úspěšným registrem dárců dřeně se stal Anthony Nolan Trust v Anglii. Tato nadace bylo zalo?ena v r.1974 ve snaze najít vhodného dárce pro chlapce Anthonyho Nolana. Anthony, narozený v roce 1971, trp?l t??kým vrozeným defektem imunity, Wiskott Aldrichovým syndromem. Anthony Nolan se nalezení vhodného dárce a transplantace nedo?kal, zem?el v r. 1979. Jeho odkaz však přinesl pomoc bezpočtu jiných pacientů. Registr nepříbuzných dárců dřeně, založený jeho matkou, roste a dál prosperuje mnoho let ve jménu původní my?lenky Shirley Nolanové, aby mohla být nabídnuta nad?je na nalezení dárce kterémukoliv z pacientů, který transplantaci pot?ebuje, kdekoliv na svět?.

Registr dobrovolných dárců, který Shirley Nolanová založila, poslou?il jako model pro postupné zakládání a rozvoj mnoha dalších registr? ve všech vysp?lých zemích světa.

V následujících letech Jon J. van Rood inicioval spolupráci mezi rozvíjejími se registry jednotlivých zemí k vytvoření mezinárodní nástroje za účelem hledání vhodných dárců pro všechny nemocné, kteří to pot?ebují. Společný mezinárodní seznam byl nazván Bone Marrow Donors Worldwide (BMDW) - Dárci dřeně celého světa. První edice těchto "Zlatých stránek dárců dřeně a pupečníkové krve", vydaná v r. 1989, obsahovala 150 000 dárců z jednotlivých registr? v 8 zemích.

Dnes se Bone Marrow Donors Worldwide stal mezinárodním počítažovým systémem k vyhledávání dárců ze spole?né databáze 10 milion? dobrovolníkŕ, na ní? spolupracuje 42 zemí světa všetn? ČR.

Přesto, že BMDW nabízí dnes již 10 milion? ?ancí, stale ve svět? přichází každý rok odhadem 10-15 tisíc pacientů, kteří dostateľn? shodného dárce najít nemohou. Tito lidé pot?ebují jiný přístup.

ZAKLÁDÁNÍ BANK PUPEČNÍKOVÉ KRVE

První transplantace s využitím kmenových buniek z placentární pupečníkové krve byla provedena v r.1988. Dárcem se stala novorozená HLA-kompatibilní sestra nemocného dít?te, jejíž pupečníkové krev byla odebrána a zamrazena v době porodu. Následná transplantace prob?hla úsp??n? a příjemce pupečníkové krve je stale zdráv, vice než 15 let vyléčený z původní nemoci.

První banka pupečníkové krve, která v roce 1993 poskytla vzorky zamražených pupečníkových krví k všeobecnému využití prost?ednictvím BMDW, byla anemická New York Cord Blood Bank. Dnes je v seznamu BMDW k dispozici pro transplantažní využití vice než 200 tisíc dávek pupečníkové krve, ulo?ených ve 37 bankách různých zemí všetn? ČR.

Odběr krve ze zbytkŕ pupečníku po porodu neznamená ?ádné riziko ani pro matku, ani pro narozené dítě. Pupe?níková krev se může uchovávat zamražená ve speciálních mrazících kontejnerech na libovoln? dlouhou dobu, než ji n?kdo z nemocných bude pot?ebovat. Protože kmenové buňky z pupečníkové krve nejsou plně imunitn? dozrálé, jejich transplantace přináší menší riziko reakcí ?t?pu proti hostiteli, což jsou obávané stavy, kdy transplantované krevní buňky po?kozují organismus příjemce (a někdy jej mohou i zabít). NiŽŠí riziko těchto reakcí umožňuje transplantovat pupečníkové kmenové buňky i při větší mí?e neshody HLA antigen?. Bohu?el typický odběr pupečníkové krve obsahuje menší množství kmenových buniek než je možné získat od dospělého dárce a proto je pupečníková krev zatím použitelná k transplantaci zpravidla jen pro děti nebo dospělé malého vzr?stu. Navíc, kmenové buňky z pupečníku jsou oproti kmenovým bu?kám z kostní dřeně nezralej?í a proces přihojení transplantátu u příjemce tak trvá obvykle o n?co déle. Pacient je tím po transplantaci déle vystaven riziku vá?ných infekcí.

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Vým?na vhodných krvetvorných buniek dnes stále více předahuje hranice jednotlivých zemí I kontinent?. V r.2004 35% z celkového počtu 7 266 odběr? krvetvorných buniek dobrovolných dárců bylo poskytnuto pacientům z jiných zemí. K usnadn?ní tohoto procesu existují závazná doporučení, která vydává další z mezinárodních institucí, Světová asociace dárců dřeně (World Marrow Donor Association - WMDA). Ta v posledních letech zahájila akreditažní program pro jednotlivé národní registry, aby bylo umožn?no dosažení jednotných pravidel mezinárodní vým?ny. Jedním ze ?ty?ech registr? světa, který do současnosti akreditaci WMDA obhájil, je český národní registr dárců dřeně.

Stav současné světové databáze

Osobní HLA charakteristiky každého jedince jsou vrozené a d?di?né. Pro jednotlivé pacienty proto existuje větší pravd?podobnost najít vhodného dárce uvnit vlastní rasové či etnické skupiny. V databázi BMDW tvo?í prozatím největší podíl registrovaných dárců dobrovolníci ze severozápadní Evropy a Ameri?ané, p?ímí potomci evropských přist?hovalc?. Dárci z jiných národností a etnických skupin jsou v registrech zastoupeni dosud daleko méně, než by bylo potřeba. ?ance najít vhodného dárce pro nemocné, jejichž ko?eny pocházejí z předkŕ v severozápadní Evrop?, je proto již relativn? velmi dobrá, podstatn? slab?í je ale stále pro nemocné jiných etnických skupin.

Světová asociace dárců dřeně vydává každoro?ní statistiky provedených nepříbuzenských transplantací. V roce 2004 bylo provedeno 7266 transplantací krvetvorných buniek od dospělých dobrovolných dárců a 1 126 transplantací pupečníkové krve. Za celou dobu existujícího programu to bylo již 50 000 nemocných v zoufalé situaci, kteří mohli být transplantováni s krvetvornými bu?kami dospělých dobrovolníkŕ a více než 5000 transplantací se uskute?nilo pomocí nepříbuzenské pupečníkové krve.

U?ITE?NÉ WEBOVÉ ADRESY

a/ mezinárodní:

1.      www.bmdw.org

Stránky mezinárodní databáze Dárci dřeně světa - Bone Marrow Donors Worldwide (BMDW) - přehled jednotlivých registr? dárců krvetvorných buniek a bank pupečníkové krve

2.      www.worldmarrow.org

Stránky Světové asociace dárců dřeně - World Marrow Donor Association (WMDA) - Návody a doporučení pro participující registry při náboru dobrovolných dárců a pro odběr a transport krvetvorných buniek mezi státy

3.      www.anthonynolan.com

Stránky prvního redistru dobrovolných dárců dřeně světa - The Anthony Nolan Trust

4.      www.marrow.org

Stránky největšího současného registru dárců světa Národního programu dárců dřeně USA - The National Marrow Donor Program

5.      www.nationalcordbloodprogram.org

stránky první mezinárodn? přístupní banky pupečníkové krve - The New York Cord Blood Program

b) v ČR

1.  www.kostnidren.cz     Stránky českého národního registru dárců dřeně

2.  www.czechbmd.cz     Stránky českého registru dárců kostní dřeně Praha

3.  www.bpk.cz                Stránky Banky pupečníkové krve české republiky