Rituximab v léčbě chronické formy ITP
Možnosti použití monoklonální protilátky anti-CD 20 Rituximab v léčbě chronické formy imunitní trombocytopenie
MUDr. Antonín Hlu?í, Hemato-onkologická klinika FN Olomouc
Primární imunitní trombocytopenie (ITP) je charakterizována autoimunitn? podmín?nou nadm?rnou destrukcí trombocytů. Autoprotilátky jsou nejčastěji namí?eny proti povrchovým glykoprotein?m trombocytů GPIIb/IIIa, Ib/IX, příp. Ia/IIa. Trombocyty opsonizované autoprotilátkami jsou pak masivn? destruovány v retikuloendotelovém systému, což vede k výraznému zkrácení doby jejich p?e?ívání (často na méně než 1 den). Při této nadm?rné destrukci trombocytů sehrává slezina hlavní roli.
Standardn? používané léčebné postupy jsou zaměřeny hlavn? na ovlivn?ní patologických autoimunitních proces?. Jako léky první linie jsou nejčastěji poučívány kortikoidy, méně často intravenózní podání imunoglobulin? či anti-D protilátky. U pacientů, kde uvedená léčba selhala nebo je provázena neúm?rnými nežádoucími účinky, je další léčebnou možností provedení splenektomie. V rezistentních případech, kde ani tento chirurgický výkon není efektivní a je nutná další terapie, se k použití nabízí řada imunosupresivních léků (cyklofosfamid, azathioprin, mykofenolát-mofetil, cyklosporin, danazol, dapson, vinkristin, příp. kombinovaná chemoterapie). Léčba rezistentních forem je ale frekventn? provázena významnými vedlej?ími účinky. Nedlouho po zavedení monoklonální protilátky Rituximab do terapie lymfoproliferativních onemocnění byla prokázána jeho efektivita i u části pacientů s rezistentní formou ITP.
pozrieť článok
MUDr. Antonín Hlu?í, Hemato-onkologická klinika FN Olomouc
Primární imunitní trombocytopenie (ITP) je charakterizována autoimunitn? podmín?nou nadm?rnou destrukcí trombocytů. Autoprotilátky jsou nejčastěji namí?eny proti povrchovým glykoprotein?m trombocytů GPIIb/IIIa, Ib/IX, příp. Ia/IIa. Trombocyty opsonizované autoprotilátkami jsou pak masivn? destruovány v retikuloendotelovém systému, což vede k výraznému zkrácení doby jejich p?e?ívání (často na méně než 1 den). Při této nadm?rné destrukci trombocytů sehrává slezina hlavní roli.
Standardn? používané léčebné postupy jsou zaměřeny hlavn? na ovlivn?ní patologických autoimunitních proces?. Jako léky první linie jsou nejčastěji poučívány kortikoidy, méně často intravenózní podání imunoglobulin? či anti-D protilátky. U pacientů, kde uvedená léčba selhala nebo je provázena neúm?rnými nežádoucími účinky, je další léčebnou možností provedení splenektomie. V rezistentních případech, kde ani tento chirurgický výkon není efektivní a je nutná další terapie, se k použití nabízí řada imunosupresivních léků (cyklofosfamid, azathioprin, mykofenolát-mofetil, cyklosporin, danazol, dapson, vinkristin, příp. kombinovaná chemoterapie). Léčba rezistentních forem je ale frekventn? provázena významnými vedlej?ími účinky. Nedlouho po zavedení monoklonální protilátky Rituximab do terapie lymfoproliferativních onemocnění byla prokázána jeho efektivita i u části pacientů s rezistentní formou ITP.
pozrieť článok