Laboratorní pr?kaz monoklonálních imunoglobulin?
M. Tichý
Ústav klinické biochemie a diagnostiky Lékařské fakulty UK a FN Hradec Králové, přednosta prof. MUDr. Vladimír Pali?ka, CSc.
V. Maisnar
Oddělení klinické hematologie II. interní kliniky Lékařské fakulty UK a FN Hradec Králové, přednosta prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.
Ústav klinické biochemie a diagnostiky Lékařské fakulty UK a FN Hradec Králové, přednosta prof. MUDr. Vladimír Pali?ka, CSc.
V. Maisnar
Oddělení klinické hematologie II. interní kliniky Lékařské fakulty UK a FN Hradec Králové, přednosta prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.
Souhrn:
V poslední dekád? došlo v laboratorní diagnostice monoklonálních gamapatií ke znašnému pokroku. Práce stru?n? uvádí přehled v současnosti používaných metod a diskutuje jejich význam, problémy stanovení a interpretace. Ze základních klinicko-biochemických metod je to elektroforéza na agaróze a kapilární elektroforéza. Pro určení imunoglobulinové t?ídy a antigenního typu lehkých řetězců paraprotein? imunofixažní elektroforéza plně nahradila imunoelektroforézu. Imunofixace je citliv?j?í a rychlej?í. Své místo v algoritmu laboratorních metod používaných u monoklonálních gamapatií nachází i stanovení koncentrace volných lehkých řetězců (nesekretorický myelom, AL amyloidóza, onemocnění z lehkých řetězců). Z řady prognostických faktorů byla vybrána kombinace β2-mikroglobulinu a albuminu jako nejjednodu??í a s největší výpov?dní hodnotou. Paletu laboratorních vyšetření dopl?uje stanovení viskozity séra a pr?kaz kryoglobulin?.
Klíčová slova: monoklonální imunoglobuliny - elektroforéza - imunofixace - volné lehké řetězce - kryoglobuliny