železo
A?koli organismus dospělého člověka obsahuje pouze 3 až 4 gramy železa, toto nepatrné množství plní ?ivotn? dôležité funkce. Nejvíce železa se nachází v krvi, kde tvo?í součást hemoglobinu. Hemoglobin dává červeným krvinkám (je jejich součástí) typickou červenou barvu a umožňuje transport kyslíku z plic ke v?em bu?kám organismu.
Pokud by se železo uvnit našeho těla vyskytovalo jako samostatný prvek, chovalo by se jako jedovatá látka. V organismu se však nachází ve spojení s bílkovinami, zvlá?t? s bílkovinou zvanou ferritin.
Protože se p?evá?ná část železa v našem organismu neustále obnovuje, je ztráta tohoto minerálu za normálních podmínek velmi malá. ?eleto se ztrácí pouze s odlupujícími se bu?kami poko?ky a sliznice, která pokrývá vnitek trávicího ústrojí a mo?ových cest. To u dospělého člověka předpokládá 0,91 miligram? denně.
Potřeba železa se v určitých ?ivotních situacích zvyšuje:
U žen v období menstruace.
žena ztrácí s mentruažní krví 2 miligramy železa denně; v podstat? ho v tomto období ztrácí t?ikrát více než normáln?.
Během těhotenství a kojení.
Zvýšená potřeba železa v tomto období je kompenzována tím, že v tomto období nedochází k menstruažním cykl?m. Potřeba železa je jak u menstruující, tak u těhotné a kojící ženy stejn? vysoká.
V období dospívání.
Potřeba železa je intenzivn?j?í v d?sledku r?stu a zažátku menstruace u d?v?at.
Při jakémkoli abnormálním krvácení dochází k vá?né ztrát? železa, která může snadno vyvolat chudokrevnost. Zatímco v rostlinách se železo nachází ve form? ?elezitých solí, v potravinách ?ivo?i?ného p?vodu (tzv. hemo?elezo) ve form? ?eleznatých solí. Protože v trávicím ústrojí se oba druhy železa vst?ebávají velmi ???ko, je naše tělo schopno absorbovat pouze 10 až 20% rostlinného železa a 30% železa, obsaženého v mase a ?ivo?i?ných potravínách. Při ur?ování denního p?íjmu železa potravou bychom tedy pro jistotu měli počítat s desetkrát větší dávkou, než jakou skute?n? pot?ebujeme.
železo - denní potřeba:
Děti: 10-12 mg
Dospívající: 20-25 mg
ženy v období menstruace nebo těhotenství: 20-25 mg
železo ve vegetariánské strav?
Protože železo se v hojmé mí?e vyskytuje ve všech potravinách ?ivo?i?ného i rostlinného p?vodu, zaji??uje nám ho rozmanitá strava pro každý den v dostateľném množství ( to se týká i žen v období menstruace nebo těhotenství). Menší vst?ebávání železa z rostlin (oproti ?elezu z ?ivo?i?ných produkt?) je bohat? kompenzováno následujícími fakty:
Koncentrace železa ve vět?in? potravin rostlinného p?vodu je vyšší než v mase (vyjímkou jsou pouze játra), mléko tém?? ?ádné železo neobsahuje.
Je prokázáno, že vitamin C, který se ve velké mí?e vyskytuje v rostlinné strav?, zvyšuje vst?ebávání železa až na dvojnásobek. To je významný důvod pro to, abychom s každým jídlem konzumovali ?erstvou zeleninu nebo ovoce bohaté na vitamin C. Není důvod se domnívat, že rostlinná strava je chudá na železo, právě naopak.
Chudokrevnost (anémie), která je zap?í?in?na nedostatky ve vý?iv?, se vyskytuje poměrně často a postihuje jak ty, kteří jedí maso, tak i vegetariány. Po n?jakou dobu panoval názor, že konzumace masa je nezbytná pro jeho obsah železa. Dokonce se tvrdilo, že lidé, kteří maso nejedí, se vystavují riziku chudokrevnosti. Dnes však víme, že rostlinná strava co do obsahu železa p?evy?uje stravu masitou, a pokud konzumujeme dostatek čerstvých potravin bohatých na vitamin C , nepředstavuje vst?ebávání železa naprosto ?ádný problém.
O?echy, lu?t?niny a obiloviny mají více železa než maso (vyjímkou jsou játra); sójová mouka (ze které se vyrábí sójové maso) má dokonce t?ikrát více železa než hov?zí maso (které má mezi v?emi druhy masa nejvíce železa). WHO doporučuje hojnou konzumaci broskví, merun?k, ?vestek, hroznového vína a hrozinek - nejen jako vynikajícího zdroje železa, ale také pro svou schopnost trávení a vst?ebávání. Potravinami rostlinného p?vodu, které jsou nejbohat?í na železo, jsou spolu se sójou ještě močeské časy, pivní kvasnice a pyl.
Osoby s hor?ím vst?ebáváním železa nebo s jeho větší denní pot?ebou by m?ly brát dopl?kové preparáty tohoto minerálu. Krom? klasických farmaceutických přípravkŕ existují na trhu také přípravky na bázi rostlinných výtažkŕ.
Protože se p?evá?ná část železa v našem organismu neustále obnovuje, je ztráta tohoto minerálu za normálních podmínek velmi malá. ?eleto se ztrácí pouze s odlupujícími se bu?kami poko?ky a sliznice, která pokrývá vnitek trávicího ústrojí a mo?ových cest. To u dospělého člověka předpokládá 0,91 miligram? denně.
Potřeba železa se v určitých ?ivotních situacích zvyšuje:
U žen v období menstruace.
žena ztrácí s mentruažní krví 2 miligramy železa denně; v podstat? ho v tomto období ztrácí t?ikrát více než normáln?.
Během těhotenství a kojení.
Zvýšená potřeba železa v tomto období je kompenzována tím, že v tomto období nedochází k menstruažním cykl?m. Potřeba železa je jak u menstruující, tak u těhotné a kojící ženy stejn? vysoká.
V období dospívání.
Potřeba železa je intenzivn?j?í v d?sledku r?stu a zažátku menstruace u d?v?at.
Při jakémkoli abnormálním krvácení dochází k vá?né ztrát? železa, která může snadno vyvolat chudokrevnost. Zatímco v rostlinách se železo nachází ve form? ?elezitých solí, v potravinách ?ivo?i?ného p?vodu (tzv. hemo?elezo) ve form? ?eleznatých solí. Protože v trávicím ústrojí se oba druhy železa vst?ebávají velmi ???ko, je naše tělo schopno absorbovat pouze 10 až 20% rostlinného železa a 30% železa, obsaženého v mase a ?ivo?i?ných potravínách. Při ur?ování denního p?íjmu železa potravou bychom tedy pro jistotu měli počítat s desetkrát větší dávkou, než jakou skute?n? pot?ebujeme.
železo - denní potřeba:
Děti: 10-12 mg
Dospívající: 20-25 mg
ženy v období menstruace nebo těhotenství: 20-25 mg
železo ve vegetariánské strav?
Protože železo se v hojmé mí?e vyskytuje ve všech potravinách ?ivo?i?ného i rostlinného p?vodu, zaji??uje nám ho rozmanitá strava pro každý den v dostateľném množství ( to se týká i žen v období menstruace nebo těhotenství). Menší vst?ebávání železa z rostlin (oproti ?elezu z ?ivo?i?ných produkt?) je bohat? kompenzováno následujícími fakty:
Koncentrace železa ve vět?in? potravin rostlinného p?vodu je vyšší než v mase (vyjímkou jsou pouze játra), mléko tém?? ?ádné železo neobsahuje.
Je prokázáno, že vitamin C, který se ve velké mí?e vyskytuje v rostlinné strav?, zvyšuje vst?ebávání železa až na dvojnásobek. To je významný důvod pro to, abychom s každým jídlem konzumovali ?erstvou zeleninu nebo ovoce bohaté na vitamin C. Není důvod se domnívat, že rostlinná strava je chudá na železo, právě naopak.
Chudokrevnost (anémie), která je zap?í?in?na nedostatky ve vý?iv?, se vyskytuje poměrně často a postihuje jak ty, kteří jedí maso, tak i vegetariány. Po n?jakou dobu panoval názor, že konzumace masa je nezbytná pro jeho obsah železa. Dokonce se tvrdilo, že lidé, kteří maso nejedí, se vystavují riziku chudokrevnosti. Dnes však víme, že rostlinná strava co do obsahu železa p?evy?uje stravu masitou, a pokud konzumujeme dostatek čerstvých potravin bohatých na vitamin C , nepředstavuje vst?ebávání železa naprosto ?ádný problém.
O?echy, lu?t?niny a obiloviny mají více železa než maso (vyjímkou jsou játra); sójová mouka (ze které se vyrábí sójové maso) má dokonce t?ikrát více železa než hov?zí maso (které má mezi v?emi druhy masa nejvíce železa). WHO doporučuje hojnou konzumaci broskví, merun?k, ?vestek, hroznového vína a hrozinek - nejen jako vynikajícího zdroje železa, ale také pro svou schopnost trávení a vst?ebávání. Potravinami rostlinného p?vodu, které jsou nejbohat?í na železo, jsou spolu se sójou ještě močeské časy, pivní kvasnice a pyl.
Osoby s hor?ím vst?ebáváním železa nebo s jeho větší denní pot?ebou by m?ly brát dopl?kové preparáty tohoto minerálu. Krom? klasických farmaceutických přípravkŕ existují na trhu také přípravky na bázi rostlinných výtažkŕ.