Prevence žilní tromboembolické nemoci v psychiatrii

Malý R 1., Masopust J 2., Konup?íková K
2 1I. interní klinika Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové, přednosta prof. MUDr. Jan Vojá?ek, DrSc., 2Psychiatrická klinika Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové, přednosta prof. MUDr. Jan Libiger, DrSc.
Hospitalizovaní nemocní na psychiatrických odděleních představují rizikovou skupinu pro vznik žilního tromboembolizmu. Mimo sedující medikace, celkové redukce pohybu, ?ivotního stylu se ?patnou ?ivotosprávou a nár?stem tělesné hmotnosti se negativn? uplat?uje dehydratace, prolongované hospitalizace a někdy imobilizace v d?sledku fyzického omezení. Velké množství nemocných je léčeno antipsychotiky, která mají řadu nežádoucích účinkŕ. V závislosti na preparátu se nejčastěji vyskytuje ospalost, únava, extrapyramidový syndrom, hypotenze, hepatotoxicita, zvýšení tělesné hmotnosti, prodlou?ení QT intervalu na EKG s rizikem komorových arytmií, poruchy krvetvorby, poruchy metabolizmu lipid? a glycid? nebo hyperprolaktinémie. Další potenciální vedlej?í účinek těchto léků představuje zvýšení rizika vzniku žilní tromboembolické nemoci (hluboké žilní trombózy a/nebo plicní embolie). Riziko patologického krevního srážeí u psychiatrických nemocných, zejména pokud jsou léčeni antipsychotiky, existuje. Ažkoliv není velké, tak při poměrně časté plicní embolii a problematické diagnostice tromboembolizmu, může mít fatální následky. Byl navr?en algoritmus prevence tromboembolizmu obsahující obecné významné rizikové faktory žilní trombózy (anamnéza TEN, imobilizace, malignita, věk nad 75 let atd.) a dále markery (fyzické omezení, dehydratace, obezita, užívání antipsychotik), které se mohou podílet v patogenezi žilní trombózy u hospitalizovaných psychiatrických nemocných s omezenou hybností. Autoři se domnívají, že tato prevence je indikovaná, bezpečná, efektivní a zlepšuje kvalitu života při relativn? nízkých finan?ních nárocích.